Školení řidičů

Nad 3,5 t – profesní způsobilost

Profesní školení řidičů se týká těch řidičů, kteří řídí motorové vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny C, C+E, D a D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné.

Profesní školení a zákon č. 247/2000 Sb. v platném znění

Zákon zásadním způsobem změnil povinné školení řidičů nákladních automobilů a autobusů co do rozsahu, co do osob, kterých se dotýká i co do poskytovatelů školení.

Povinnost školení se vztahuje na řidiče vozidel, kteří řídí vozidla již od 3500 kg.

Pravidelné školení pro držitele nového průkazu profesní způsobilosti řidiče bude následovat nejpozději do roka po vydání nového profesního průkazu a to v rozsahu vždy 7 hodin ročně. Je třeba upozornit řidiče, že není vhodné nechávat toto školení na poslední chvíli. Školicí středisko musí 5 dní předem zaslat krajskému úřadu jmenný seznam účastníků školení a do 10-ti dnů po školení obecnímu úřadu seznam řidičů, kteří toto školení absolvovali. Po 5-ti ročních cyklech školení řidič požádá příslušný obecní úřad o výměnu profesního průkazu. Přitom bude muset doložit, že 5 krát absolvoval roční cyklus 7 hodinového školení.

Školení se dělí na:

Vstupní školení v rozsahu 140/280 hodin

Školení může mít rozsah 140 nebo 280 hodin v závislosti na věku řidiče a skupině řidičského oprávnění. Školení se provádí formou výuky a výcviku a je zakončeno zkouškou na obecním úřadě obce s rozšířenou působností ( pro nás Holešov ) z profesní způsobilosti řidičů. Po absolvování vstupního školení a zkoušky řidič obdrží „Průkaz profesní způsobilosti řidiče“. Školení se provádí zvlášť pro skupiny C, CE a D, DE. Zvláštní kategorií školení s výrazně menším rozsahem je školení pro držitele průkazu profesní způsobilosti řidiče na osobní dopravu, který se chce školit pro dopravu nákladní a naopak, tzn. rozšíření z C, CE na D, DE , které je taktéž zakončeno zkouškou na obecním úřadě.

Pravidelné školení v rozsahu 7 hodin

Pravidelné školení je prohloubení znalostí získaných při vstupním školení. Pravidelné školení se provádí formou výuky. Řidič je povinen se zúčastnit pravidelného školení v celkovém rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu.

Pravidelné školení je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin.

Učební osnova pravidelného školení navazuje na učební osnovu vstupního školení a je doplněna o aktuální témata.

Pravidelné školení v rozsahu 35 hodin

  1. Řidič, který přestal vykonávat své povolání, vrací se k němu a neabsolvoval pravidelné školení předepsaným způsobem viz výše, je povinen, pokud hodlá opět řídit vozidlo, na jehož řidiče se vztahuje povinnost zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, zúčastnit se kurzu pravidelného školení v rozsahu 35 hodin tzn. 5 školení po 7 hodinách. Školení není zakončeno zkouškou.
  2. Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro řidiče, kteří dosud nebyli držiteli průkazu profesní způsobilosti řidiče nebo dokladu osvědčujícího profesní způsobilost vydaného jiným členským státem Evropské unie, avšak řidičské oprávnění skupiny C a C+E nebo podskupiny C1, C1+E jim bylo uděleno před 10. zářím 2009, a jde-li o řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny D1, D1+E, D nebo D+E, před 10. zářím 2008.

Koho se týká profesní školení?

Školení se týká řidičů, kteří řídí motorové vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičský průkaz pro skupiny C, C+E, D a D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné. Povinnost školení se týká občanů ČR a občanů členských států Evropské unie kteří mají na území České republiky trvalý pobyt, nebo přechodný pobyt, který trvá alespoň 185 dnů v kalendářním roce nebo občanů jiného než členského státu Evropské unie, kteří vykonávají závislou práci pro zaměstnavatele registrovaného na území České republiky nebo podnikají na území České republiky.

Koho se netýká

Povinnost školení se nevztahuje na řidiče:

a) vozidel, jejichž nejvyšší povolená rychlost nepřesahuje 45 km/h,
b) vozidel používaných ozbrojenými silami České republiky, Policií České republiky, Celní správou České republiky a zpravodajskými službami České republiky,
c) vozidel Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek dobrovolných hasičů, zdravotnické záchranné služby a Správy státních hmotných rezerv,
d) vozidel používaných při zabezpečování civilní ochrany a báňské záchranné služby,
e) vozidel ve zkušebním provozu,
f) vozidel používaných při výcviku podle částí třetí a páté tohoto zákona a při zkouškách podle částí třetí a čtvrté tohoto zákona,
g) vozidel používaných při přepravě věcí, které řidič využije při výkonu své závislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé práce nebo podnikání řidiče,
h) vozidel používaných pro vlastní potřebu a
i) zemědělských a lesnických traktorů.

Nejvýznamnější výjimka bude podle písmen g) a h). Ze školení vyjímá řidiče vozidel, používaných pro vlastní potřebu. Podle zákona č.111/1994 Sb. o silniční dopravě je doprava pro vlastní potřebu taková doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je osoba provozující silniční dopravu oprávněna podle zvláštních právních předpisů a při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí.

Do 3,5 t – „referent“

Povinnost zúčastnit se školení řidičů do 3 500 kg vyplývající ze Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), se týká všech zaměstnanců, kteří fyzicky řídí v souvislosti s výkonem práce motorové vozidlo.

V praxi se jedná například i o zaměstnance, který řídí vozidlo na služební cestě bez ohledu na to, zda se bude jednat o řízení vozidla služebního nebo soukromého, ale například i o zaměstnance, který bude při výkonu pracovní činnosti řídit vozidlo na účelové komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu.

Zákoník práce v § 103 odst. 2 ukládá zaměstnavateli povinnost „zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování“.